Jan Ámos Komenský

Jan Ámos Komenský – integrovaný tematický celek

Pobělohorská doba skýtá plejádu zajímavých událostí a žáky toto téma zajímá. Jak ale období po bitvě na Bílé hoře a období třicetileté války žákům co nejsrozumitelněji přiblížit? Zvolila jsem osobnost Jana Ámose Komenského, pedagoga, filozofa, biskupa Jednoty bratrské, člověka nadčasových myšlenek a názorů. Smyslem celé komplexní práce bylo umožnit žákům, aby celé téma prozkoumali z různých perspektiv (poznali se také příběh Komenského jako exulanta, více porozuměli době, ve které Komenský žil) a ve finále svá zjištění zasadili do smysluplného celku.

Na tématu pracovalo dva týdny šest žáků (Kačka, Eliška, Justýnka, Jirka, Tomáš, Honzík). Každý nejprve samostatně, ve druhé fázi pak ve své skupině. Každému byla na začátku přidělena kartička s jedním podtématem a s pokyny, jak podtéma zpracovat (témata jsem se snažila dětem přidělovat „na tělo“). Zařazena byla tato podtémata: Mládí Komenského (do Bitvy na Bílé hoře) – Tomáš; Doba, ve které Komenský žil – Kačka; Komenský jako poutník – Jirka; Komenský jako filozof – Justýnka; Komenský jako učitel – Honzík; Komenský jako spisovatel; – Eliška. Žáci si nejprve přečetli svoji kartičku (čas pro dotazy), potom si pozorně četli připravený text, a to tak, že si v textu podtrhávali všechny informace, o kterých si mysleli, že patří k jejich tématu. Text jsem připravila z publikace Kasper, T; Kasperová, D: Dějiny Pedagogiky. Praha: Grada, 2008. Přestože jsem se snažila o maximální srozumitelnost, záměrně jsem se nevyhýbala pro žáky neznámým slovům. V textu se objevily např. názvy různých evropských měst, která Komenský při své pouti Evropu navštívil, slova označující filozofické směry a termíny, vážící se obsahům a organizaci tehdejšího školství. Text obsahovat také Komenského významné pedagogické citáty. Žáci souběžně používali také internet: https://cs.wikipedia.org/wiki/Jan Amos Komenský. Vše směřovalo k cíli připravit si krátký referát a svoje téma představit ostatním žákům.

V druhé části byly děti rozděleny do dvou skupin. Každá skupiny vytvořila na arch balicího papíru plakát – myšlenkovou mapu, která představovala a dále rozvíjela jejich podtémata. Děti opět průběžně používaly počítače, kde dohledávaly informace (např. vlajku města Nivnice, informace o Komenského rodině, vlajky a znaky zemí, ve kterých Komenský působil, obal knihy Labyrint světa a ráj srdce apod.). Součástí plakátu byla také poměrně náročná reflektivní aktivita Pětilístek (metoda z programu RWCT), ve které se skupina musela shodnout na odpovědích na otázky, kdy je počet slov v odpovědi limitován. Děti hledaly odpovědi na otázky:  Jaký byl? Co dělal? Psali větu o čtyřech slovech a jednoslovné přejmenování. Skupina Justýnka, Eliška, Honzík napsali: Byl moudrý a zbožný. Učil, psal a cestoval. Oddává se myšlence vzdělání. Vševěd. Skupina Kačka, Jirka, Tomáš: Byl vzdělaný, zbožný. Cestoval, psal knihy a filozofoval. Komenský byl velmi nadaný. Učitel.

Na závěr citát z plakátu jedné skupiny, která zajímavě a účelně propojila dvě myšlenky Komenského: „Všeho, čemu jsou lidé učeni a čemu se učí, nebylo něco roztříštěného a částečného….Lidé se příliš naplňují a přecpávají kouskovitostí, dostávají z toho na jedné straně nadbytek věcí zbytečných, na druhé straně nedostatek věcí potřebných“.