V úterý 29. ledna si každý prvňáček přinesl do školy knížku, kterou s rodiči (nebo již sám) doma čte nebo kterou právě dočetl. Přestože dílna čtení začínala oficiálně až po velké přestávce, bylo radostné pozorovat, jak si děti již od rána samy nebo ve skupinkách v knížkách listují a „čtou“. Dílnu čtení jsme zahájili v kroužku na koberci, kde děti nejprve představily své knihy. Protože víme, že hodně informací o knize se dá zjistit z její obálky, zaměřovali jsme se nejprve právě na ni. Pomáhali jsme si navzájem přečíst název knihy, jejího autora, ilustrátora, prohlíželi si obrázky na obálce. Každý pak o své knize chviličku povídal, někteří měli založené i stránky, které chtěli ukázat ostatním. Po té jsme z knih udělali hromadu a každý si vybral „cizí“ knížku, se kterou se usadil kdekoliv ve třídě a knihu si prohlížel, četl. Děti se většinou usazovaly po dvojicích, ve kterých si své vlastní knížky jen vyměnily. To se nakonec ukázalo jako výhodné, protože se děti o nové knížce více dozvěděly také přímo od jejího majitele. V knížkách, které jsou schopné již samy číst (např. z edice První čtení), si děti ve dvojicích skutečně četly. Knihy jsme dále třídili (zatím) na čtyři hromádky: Knihy o dětech, Knihy o zvířatech, Pohádky a Knihy naučné, což děti, také díky předchozím aktivitám, zvládly naprosto s přehledem. Každý pak opsal název knihy a autora na list papíru a nakreslil obrázek, který (podle něj) jeho knihu nejvíce charakterizuje. Z celého projektu chystáme plakát (kde budou také názvy všech knih), který bude viset v prostorách školy.

Ve čtvrtek 18. ledna navštívila naši školu lektorka vzdělávacího programu Tonda Obal (www.tonda-obal.cz), aby s dětmi všech tříd zopakovala zásady třídění odpadu. Děti si vyzkoušely jak odpadky třídit a prohlédly si také různé meziprodukty recyklace. Jak se píše na webových stránkách vzdělávacího programu Tonda Obal: „Třídění odpadu je dobrý návyk, který by měly děti získávat a osvojit si již od útlého věku.“ S tím nelze než nesouhlasit, a tak jsme s prvňáčky odpadům (a hlavně odpadkům) věnovali celé následující úterní dopoledne. Celou neděli jsem do krabice shromažďovala převážně obaly. Samotnou mě i děti překvapilo, kolik jedna menší domácnost vyprodukuje odpadu za jeden den. Bio odpad nám pak velmi ochotně poskytly v úterý paní kuchařky z naší školní jídelny. Projekt jsme zahájili sesypáním všech (omytých!) odpadků na koberec. Nejprve jsme prohlédli jeden kousek po druhém a přemýšleli, o jaký druh odpadu se jedná. Občas to nebylo úplně jednoduché, a jak jsme také zjistili, někdy musíme rozdělit odpad na více částí (jako např. u obalu od sprchové hlavice nebo tuby od zubní pasty).  Popelnice na různé druhy odpadu nám následně simulovalo šest barevných lístečků, položených vedle koberce. Po společném povídání děti odpadky z hromady roznesly k jednotlivým lístečkům a odpad tak roztřídily. Potom se děti rozdělily do dvojic a každá dvojice si vzala „na starost“ jednu popelnici, kterou nejprve vystřihla z papíru, vymalovala příslušnou barvou a „naplnila“ správným odpadem. Tentokrát nám odpad nahradily především obrázky z reklamních letáků, které děti vystříhaly. Každá dvojice tak vytvořila (také) názornou pomůcku pro ostatní děti školy. Všechny „naplněné“ papírové popelnice visí na nástěnce u vchodových dveří. Nakonec jsme skutečné, roztříděné odpadky naskládali do pytlů a odnesli k popelnicím pro tříděný odpad nedaleko naší školy.  Děti velmi hezky vzájemně spolupracovaly a pomáhaly si, práce nás bavila a hodně jsme se všichni naučili!